Podkova

Lutka Petr

1:V sAádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pEodkova, prý pro štěstí, spF#madla a, to neštěstí,
já pAod ní prGávě stAál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JEak železo udeřilo, tF#mak v ní něco přeskočilo,
žEe se zcela vykouřilo jmF#méno dívky mé,
Eať ji trápím sebevíce, mF#mlčí jako zpovědnice,
vzpAomenout si nEe a ne a nAe.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jAá, jak byl jEá, jak jAá,D jak jEá.A 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: